Kde je Bůh? Visí na šibenici...

Právě dnes jsem přemýšlel o pozvání oslavence. Máme dárky pro děti, přátele, ale co máme dnes my křestané pro Ježíše?

Jistě bude mít radost z naší návštěvy půlnoční mše, bude mít radost, když si vzpomeneme na chudé.

Ale asi největší radost mu uděláme, když ho pozveme do našeho srdce. Chudoba Betléma je zrcadlem

našeho nitra.

Lidé se pak budou ptát: jaktože tvá tvář tak září? A my budeme mít své tajemství.

Mnoho lidí se ptá, zda je Bůh, který nechá dopouštět tolik nemocí, válek, pohrom. I já se ptal.

Odpovědí může být výpověd Elie Wiesela, který přežil Osvětim a získal Nobelovu cenu míru.

"V Osvětimi byli přede všemi vězni oběšeni dva dospělí a jedno dítě. Oba židé zemřeli okamžitě, ale muka

dítěte trvala drahnou chvíli. Někdo za mnou vykřikl: Kde je Bůh? Tak kde je?...a hlas ve mě odpověděl: Kde

je Bůh? Vždyt je tady, visí na šibenici..."

Tak i tento článek je jeden z mých dárků pro Ježíška.

Hezké vánoce!